A kad to obavite, izneæu im vaš predlog o vašoj meksièkoj braæi i postaraæu se da vam Kraljevi pruže barem probnu vožnju.
Když to uděláš, zvážím tvůj návrh ohledně mexických bratrů a zajistím, aby to Králové aspoň vyzkoušeli.
A kad prodje hiljadu godina, sotona ce biti pusten iz svoje tamnice.
"Až se naplní tisíc let, bude Satan propuštěn ze svého žaláře."
Majka æe uskoro u L. A. Kad se vrati, biæe dobar trenutak.
Mám všechno. Mayka se chystá do L.A. Bude to, až se vrátíš.
A kad umre Jovav, zacari se na njegovo mesto Asom od zemlje temanovske.
A když umřel Jobab, kraloval místo něho Husam z země Temanské.
A kad umre Samada, zacari se na njegovo mesto Saul iz Rovota na reci.
A když umřel Semla, kraloval místo něho Saul z Rohobot řeky.
A kad to ču car Jezekija, razdre haljine svoje i veza oko sebe kostret, pa otide u dom Gospodnji.
I stalo se, když to uslyšel král Ezechiáš, že roztrhl roucho své, a oděl se žíní, a všel do domu Hospodinova.
A kad Jezekija primi knjigu iz ruku poslanika i pročita je, otide u dom Gospodnji, i razvi je Jezekija pred Gospodom.
Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů, přečtl jej a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem.
A kad videše zvezdu gde je stala, obradovaše se veoma velikom radosti.
A uzřevše hvězdu, zradovali se radostí velmi velikou.
A kad vide Isus mnogo naroda oko sebe, zapovedi učenicima svojim da idu na one strane.
Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu.
A kad u koji grad ili selo udjete, ispitajte ko je u njemu dostojan, i onde ostanite dok ne izidjete.
A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až byste i vyšli odtud.
A kad vas predadu, ne brinite se kako ćete ili šta ćete govoriti; jer će vam se u onaj čas dati šta ćete kazati.
Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti.
A kad se približi vreme rodovima, posla sluge svoje k vinogradarima da prime rodove njegove.
A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
A kad videše to učenici Njegovi, rasrdiše se govoreći: Zašto se čini takva šteta?
A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
A kad izidje k vratima ugleda ga druga, i reče onima što behu onde: i ovaj beše sa Isusom Nazarećaninom.
A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.
A kad sedjaše u sudu, poruči mu žena njegova govoreći: Nemoj se ti ništa mešati u sud tog pravednika, jer sam danas u snu mnogo postradala njega radi.
A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
A kad vide kapetan koji stajaše prema Njemu da s takvom vikom izdahnu, reče: Zaista čovek ovaj Sin Božji beše.
Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
A kad razume Isus pomisli njihove, odgovarajući reče im: Šta mislite u srcima svojim?
Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl k nim: Co tak utrhavě přemyšlujete v srdcích vašich?
A kad ču za Isusa, posla k Njemu starešine judejske moleći Ga da bi došao da mu isceli slugu.
I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
A kad to ču Isus, začudi mu se, i okrenuvši se narodu koji idjaše za Njim reče: Kažem vam: ni u Izrailju tolike vere ne nadjoh.
Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
A kad izidje On na zemlju, srete Ga jedan čovek iz grada u kome behu djavoli od mnogo godina, i u haljine ne oblačaše se, i ne življaše u kući, nego u grobovima.
A když z lodí vystoupil na zemi, potkal jej muž jeden z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domu býval, ale v hrobích.
A kad vas dovedu u zbornice i na sudove i pred poglavare, ne brinite se kako ćete ili šta odgovoriti, ili šta ćete kazati;
Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
A kad ču to neki od onih što sedjahu s Njim za trpezom reče Mu: Blago onome koji jede hleba u carstvu Božijem!
I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
A kad dodje k sebi, reče: Koliko najamnika u oca mog imaju hleba i suviše, a ja umirem od gladi!
On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
A kad umre siromah, odnesoše ga andjeli u naručje Avraamovo; a umre i bogati, i zakopaše ga.
I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
A kad ga vide Isus gde postade žalostan, reče: Kako je teško ući u carstvo Božije onima koji imaju bogatstvo!
A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
A kad se približi k Jerihonu, jedan slepac sedjaše kraj puta proseći.
I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
A kad oni što behu s Njim videše šta će biti, rekoše Mu: Gospode, da bijemo nožem?
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
A kad vide kapetan šta bi, stade hvaliti Boga govoreći: Zaista ovaj čovek beše pravednik.
A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
A kad beše u Jerusalimu na praznik pashe, mnogi verovaše u ime Njegovo, videći čudesa Njegova koja činjaše.
A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.
A kad izidjoše braća Njegova na praznik, tada i sam izidje, ne javno nego kao tajno.
A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
A kad oni to čuše, i pokarani budući od svoje savesti izlažahu jedan za drugim počevši od starešina do poslednjih; i osta Isus sam i žena stojeći na sredi.
A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
A kad dodje Isus nadje ga, a on već četiri dana u grobu.
Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
A kad im opra noge, uze haljine svoje, i sedavši opet za trpezu reče im: Znate li šta ja učinih vama?
Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
A kad On ovo reče, jedan od momaka koji stajahu onde udari Isusa po obrazu, i reče: Zar tako odgovaraš poglavaru svešteničkom?
A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal poliček Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi?
A kad izidjoše iz vode, Duh Sveti pade na uškopljenika, a andjeo Gospodnji uze Filipa, i više ga ne vide uškopljenik; nego otide putem svojim radujući se.
A když vystoupili z vody, Duch Páně pochopil Filipa, a neviděl ho více komorník; i jel cestou svou, raduje se.
A kad prodjoše ostrvo tja do Pafa, nadjoše nekakvog čoveka vračara, i lažnog proroka, Jevrejina, kome beše ime Varisus,
A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,
A kad čuše neznabošci, radovahu se i slavljahu reč Božju, i verovahu koliko ih beše pripravljeno za život večni.
A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému.
A kad vide narod šta učini Pavle, podigoše glas svoj govoreći likaonski: Bogovi načiniše se kao ljudi, i sidjoše k nama.
Zástupové pak viděvše, co učinil Pavel, pozdvihli hlasu svého, Lykaonitsky řkouce: Bohové připodobnivše se lidem, sstoupili k nám.
A kad čuše apostoli, Varnava i Pavle, razdreše haljine svoje, i skočiše medju narod vičući i govoreći:
To když uslyšeli apoštolé, Barnabáš a Pavel, roztrhše sukně své, vyběhli k zástupům, křičíce,
A kad dodjoše u Jerusalim, primi ih crkva i apostoli i starešine, i kazaše sve što učini Bog s njima, i kako otvori neznabošcima vrata vere.
A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh.
A kad oni ovo čuše, napuniše se gneva, i vikahu govoreći: Velika je Dijana Efeska!
To uslyšavše a naplněni jsouce hněvem, zkřikli řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
A kad idjah i približih se k Damasku, dogodi mi se oko podne da me ujedanput obasja velika svetlost s neba.
I stalo se, když jsem se bral cestou a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou rychle s nebe obklíčilo mne světlo veliké.
A kad ga dovedoše, stadoše unaokolo Jevreji koji behu došli iz Jerusalima, i mnoge teške krivice iznošahu na Pavla, kojih ne mogahu posvedočiti,
Kterýžto když byl přiveden, obstoupili jej ti, jenž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi vedouce, kterýchž nemohli dovésti,
A kad se ni sunce ni zvezde za mnogo dana ne pokazaše, i bura ne mala navalila, beše propala sva nada da ćemo se izbaviti.
A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní, a bouře vždy větší nastávala, již byla všecka naděje o vysvobození našem odjata.
A kad ladjari gledahu da pobegnu iz ladje, i spustiše čamac u more izgovarajući se kao da hoće s prednjeg kraja da spuste lengere,
Chtěli pak marináři utéci z bárky, pustivše člun do moře, pod zámyslem, jako by chtěli od předku lodí kotve roztahovati,
A kad htede da svane, moljaše Pavle sve da jedu, govoreći: Četrnaesti je dan danas kako čekate i ne jedući živite ništa ne okusivši.
A když již dnělo, napomínal Pavel všech, aby pojedli, řka: Již jest tomu dnes čtrnáctý den, jakž očekávajíce, trváte lační, nic nejedouce.
A kad dodjosmo kao na jedan jezik, gde se more kao razdeljuje, nasadi se ladja; i prednji kraj, koji se nasadi, osta tvrd da se ne može pomaknuti, a krma se razbijaše od sile valova.
Ale když trefili na to místo, kdež se dvoje moře schází, tu se zastavila lodí. A přední konec lodí uváznutý stál, nehýbaje se, zadní pak konec lámal se násilím vln.
A kad htede Bog da pokaže gnev svoj i da objavi silu svoju, podnese s velikim trpljenjem sudove gneva koji su pripravljeni za pogibao.
Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí.
A kad se ovo raspadljivo obuče u neraspadljivost i ovo se smrtno obuče u besmrtnost, onda će se zbiti ona reč što je napisana: Pobeda proždre smrt.
A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
A kad dodjem, koje nadjete za vredne one ću s poslanicama poslati u Jerusalim neka odnesu vašu pomoć.
Když pak přijdu, kterékoli osoby schválíte skrze listy, tyť pošli, aby donesli tuto milost vaši do Jeruzaléma.
3.5192890167236s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Když to uděláš, zvážím tvůj návrh ohledně mexických bratrů a zajistím, aby to Králové aspoň vyzkoušeli. 